Spádové obce

H R O Z N Ě T Í N

Ves se nalézá 532 m n.m. Z polí u Hroznětína pocházejí nálezy broušených kamenných nástrojů. Potvrzen je nález neolitické kamenné sekerky, lze z toho soudit, že zdejší krajina byla osídlena již v době neolitu. Poprvé se Hroznětín připomíná v letech 1500 až 1543, v té době patřil pod číhošťskou tvrz. V roce 1860 byl na návsi postaven litinový kříž s Kristem. Vlastním nákladem si místní obyvatelé postavili v roce 1907 na místě kříže kapli. Kaple byla slavnostně vysvěcena v říjnu 1909 a zasvěcena Marii Panně, matce dobré rady. V Hroznětíně se nachází významný krajinný prvek, chráněná přírodní oblast "Hroznětínská louka".Toto území se nachází hluboko v lesích mezi Hroznětínem a Tunochody. Každoročně na téměř hektarové ploše rozkvétají tisíce bledulí. O víkendech a v letních měsících tato jinak klidná vesnička ožívá návštěvníky a chalupáři.Míří sem i mnoho sportovně založených obyvatel - jsou zde vybudovány tenisové kurty . V dnešní době má Hroznětín 39 obyvatel, kteří žijí v 16 staveních.

HLOHOV

Leží v nadmořské výšce asi 560 m n/m. Osada Hlohov nemá svou historii jako ostatní vesničky. Její samostatný vznik není v kronikách doložen, o Hlohovu je zmínka pouze v souvislosti s panstvím, ke kterému právě patřil. Počátkem 16. století je o Hlohovu zmínka jako o dvoru, který patřil ke tvrzi v Dobrovítově. Od té doby několikrát změnil pána, ale nikdy žádný svobodný zeman nevlastnil osadu Hlohov samostatně. Malebná osada Hlohov leží na hranici okresů a krajů. Pamětníci vyprávějí, jak bývala počátkem 20. století zalidněná - z vlastních vzpomínek nebo z vyprávění svých předků si vybavují jak zde před 1. světovou válkou byla postavena obecná škola, měli tu svůj OÚ, byly tu dva "šenky" - u Prchalů a u Semerádů, mlýn a obecní pastouška. V tu dobu tu mohlo žít kolem 200 obyvatel. Další historicky nedoložená zajímavost, která stojí za zmínku je Jiráskova divadelní hra LUCERNA - zde uváděné názvy potoků, vesniček, míst jakoby úplně zapadaly do prostředí Hlohova a jeho blízkého okolí. V současnosti žije v Hlohově 42 obyvatel ve 20 obydlích. V létě je zde vesnička hustě osídlena chalupáři.

TUNOCHODY

Tunochody leží ve výšce 527 m nad mořem. První zmínka o této osadě je známa z roku 1318, tehdy ji vlastnil Petr z Tuněchod, který proslul svou lakomostí a chtěl získat co největší majetek. Během dalších mnoha let se střídali majitelé osady a tím se měnila i její tvář . V roce 1905 zde byl založen Sbor dobrovolných hasičů, o rok později si členové pořídili čtyřkolovou ruční stříkačku, se kterou nejen zasahovali při požárech ale zúčastňovali se i cvičení ledečské župy. V roce 1962 se sbor sloučil s hasiči v Číhošti. Pro místní děti byla v Tunochodech zřízena expozitura číhošťské školy a od roku 1907 ji navštěvovaly, v roce 1910 byla přeměněna v samostatnou jednotřídní obecnou školu, tehdy do ní docházelo 50 žáků. Škola přečkala obě světové války, ale nakonec byla v roce 1957 uzavřena pro nedostatečný počet žáků. Dnes je budova školy opravena a slouží k rekreaci. V roce 1928 vybudovali občané silnici do Číhoště a Hroznětína. Po 2. světové válce měli zaveden i elektrický proud. I přes velký odpor některých rolníků bylo v roce 1949 založeno jednotné zemědělské družstvo. Na návsi stojí "ozdoba vesnice" - kaplička. Má čtvercový půdorys je zdobena lucernou, byla postavena v roce 1872, na jejím zvonu je reliéf svatého Václava a svatého Kříže. V současné době žije v Tunochodech 67 obyvatel, kteří žijí v 18 domech.

ZDESLAVICE

Osada leží v nadm. výšce 514 m, svůj název má zřejmě po svém prvním majiteli Zdeslavovi, první písemná zmínka je z roku 1415. Během doby se i ve Zdeslavicích vystřídala celá řada majitelů, např. v roce 1787 vlastnil osadu Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě. V roce 1860 byl na návsi postaven litinový kříž, ze kterého vznikla v roce 1876 kaplička. Ve Zdeslavicích byl založen v roce 1907 sbor dobrovolných hasičů, měl i svou hasičskou stříkačku, nakonec zanikl v roce 1962 , hasiči se sloučili s Číhoští. Rok 1900 je zaznamenán jako doba největší osídlenosti osady Zdeslavice v celé její historii, v tu dobu zde žilo 138 obyvatel. V roce 1948 byl do Zdeslavic zaveden elektrický proud. Byla zde řada řemesel - kovář, kolář, bednář, dva obuvníci, tesař, koňský handlíř, pila, mlýn. Doba si žádala zakládání jednotných zemědělských družstev a tak i zde bylo v šedesátých letech přes nevůli místních rolníků založeno. Řemesla zanikla. Pod vsí podél Olešenského potoka jsou rozsáhlá ložiska vápence. Tato část se nazývá Horky. Jde o jednu z největších krasových lokalit ve středním Posázaví. Od roku 1994 patří toto území ledečským skautům. Ti si zde postavili pěkný srub, upravili si studánku, mají tu největší tesaný totem v Čechách. Zde se konají celostátní trampská setkání, na kterých se schází velké množství trampů od nás i ze zahraničí. V dnešní době žije ve Zdeslavicích 29 obyvatel ve 12 obydlích.

 

 

 

27. 6. Ladislav

Zítra: Lubomír

Návštěvnost stránek

130108
obeccihost_footer.png